Je středa ráno 7 hodin. Rychle vstávat a snídat. O půl osmé přijíždí autobus, nasedáme a jedeme do 30 kilometrů vzdáleného Zadaru. Zde máme domluven zájezd lodí do národního parku Kornati. V Zadaru nás již očekává náš chorvatský kamarád a krásná dřevěná loď. V osm hodin se vydáváme na plavbu. Po uvítacím přípitku stále přítomné rakije dostáváme i sendvič na zakousnutí. V ceně je i konzumace vína a nealkoholických nápojů. Pivo a kávu nutno platit. K tomu nám hrají krásné chorvatské písničky. Vše je krásné , ale má to jednu chybu. Na palubě 30 českých turistů, 4 Slováci, pár Italů a asi 2 Švédové. A průvodkyně na nás spustí (mikrofonem z kapitánské kajuty) chorvatsky, italsky, anglicky a německy. A to není ani pořádně rozumět chorvatsky, jak to v mikrofonu praští. Ještě že jede s námi Eugen, náš chorvatský přítel. Máme tedy soukromého průvodce. Čemu nerozumíme, nechávám si vysvětlit a potom předávám dál své skupině. Krásná průzračná voda, strmé skály a mezi tím pár lodiček. Zastavujeme na ostrově Dugi otok (Dlouhý ostrov) kde se máme možnost vykoupat ve slaném jezeře. Toto jezero je zajímavé tím, že nemá odtok ani přítok. Voda přibývá dešti a ubývá vypařováním. Má velkou hustotu a krásně nadnáší. Je v průměru o šest stupňů teplejší než voda v moři, od které dělí jezero skalní stěna. Po vykoupání a prohlídce okolí jezera se vracíme na loď. Zde nás očekává kapitán v roli šéfkuchaře a ryba na grilu, salát a veka, jinak chorvatský bílý chléb a samozřejmě rakije. Po pozdějším obědě ještě rychle chvilku na břeh vyfotit se oslíky. A nasedat a vydáváme se na zpáteční cestu.