Soubor zástavby Katedrálního návrší, bývalé středověké pevnosti, patří k památkám nejvyšší třídy. Nejstaršími stavbami jsou gotická katedrála, obklopená obrannými zdmi, a biskupský palác z 14. stol. Zajímavá je i věž Radziejowského, v níž se nachází Foucaultovo kyvadlo Z kopce je hezký výhled na Záliv a Viselskou kosu. Město je střediskem vodních sportů a jachtingu. Každoroční Mezinárodní festival varhanní hudby se koná v srpnu.
Město bylo založené roku 1277, když se po povstání Prusů biskup varmijský rozhodl přenést katedrálu a sídlo kapituly ze zničeného Braniewa. Tehdy zde vznikly zde dvě samostatné sídelní jednotky, katedrální komplex na pahorku a městečko u pobřeží Viselského zálivu.
Foucaultovo kyvadlo, pojmenované po francouzském fyzikovi Foucaultovi, představuje důležitý experiment potvrzující otáčení planety Země kolem své osy.
Původní pokus byl proveden v roce 1851 v pařížském Pantheónu, kde bylo v kopuli zavěšeno závaží o hmotnosti 28 kilogramů na 68 metrů dlouhém laně. Doba kmitu kyvadla byla 16 sekund. Na závaží kyvadla byl hrot, kterým se do písku na podlaze zakresloval pohyb kyvadla. Pozorovatelé tak mohli vidět, jak se postupně mění rovina kyvu.V roce 1851 bylo všeobecně známo, že Země se otáčí. Bylo také pozorováno zploštění Země na pólech. Foucaultovo kyvadlo však bylo prvním jasně viditelným důkazem.
Mikuláš Koperník se narodil v roce 1473 v Toruni v rodině zámožného obchodníka a městského radního. Zprvu se zajímal o filozofii a lékařství, ale brzy si ho zcela získala matematika a astronomie. Dokonce i při studiu teologie se stále věnoval hvězdářství. Svým nejznámějším dílem O pohybu nebeských těles doslova "zastavil" Slunce a "roztočil" Zemi, kterou lidé až do jeho doby považovali za nehybný střed vesmíru.V letech 1510 - 1543 ve Fromborku žil a pracoval astronom Mikuláš Koperník, který byl kanovníkem varmijské kapituly. Zde konal svá astronomická pozorování . Koperník zemřel v roce 1543 a jako kněz byl pochován pod oltář, o který ve fromborské katedrále pečoval
Polští vědci za pomoci švédských kolegů identifikovali tělesné ostatky slavného astronoma Mikuláše Koperníka. DNA ostatků nalezených před třemi lety v katedrále ve městě Frombork na severu Polska a vlasů objevených v knize, kterou Koperník vlastnil, se totiž podle analýz shoduje.
Koperníkův hrob hledali historici a archeologové řadu let, protože astronom byl pochován velmi neokázale. Předpokládalo se nicméně, že byl pohřben ve Fromborku u Baltského moře, který byl za jeho života známým centrem hvězdářů.
Až v roce 2005 se vědci dostali hrobu na stopu. Z historických pramenů zjistili, že Koperník by měl být pohřben v katedrále ve Fromborku poblíž oltáře. Pod jedním z bočních oltářů našli 16 hrobů. Ale pouze dva přicházely v úvahu, protože v nich byli pochováni starci. Koperník žil na svou dobu nezvykle dlouho, zemřel v sedmdesáti letech. Na jedné hrobce byla tabulka se jménem Andrzej Gonsiorowski, vědci tak dospěli k závěru, že v druhé musí ležet Koperník.
Až dosud ale neměli jistotu. Archeologové si při ověřování původu kostí nemohli pomoci metodou, jež využívá analýzu DNA. Neexistuje totiž vzorek DNA Koperníkových potomků, protože astronom jako duchovní děti neměl, a výsledky analýzy tedy nebylo s čím porovnat.. Švédský profesor astronomie Göran Henriksson se však rozhodl přijít věci na kloub a napadlo ho, že by se v knížkách, které Koperník vlastnil, mohl objevit třeba jeho vlas, s nímž by bylo možné DNA porovnat.
V jedné z nich pak skutečně pár vlasů našel. Nejlepší švédská odbornice v této oblasti, Marie Allenová, si poté přivezla z Polska zub z nalezeného hrobu a zjistila, že dva vlasy z knížky měly stejné DNA jako zub. "To je důkaz, že ostatky patří Koperníkovi," řekl Henriksson.
Pro Frombork je podle biskupa Jacka Jezierského identifikování ostatků Koperníka velkou událostí. V katedrále se zřejmě objeví sarkofág, do kterého budou uloženy.